Náklady exekuce a kolik činí odměna exekutora

Dluhy se mohou pěkně prodražit - a to nejen kvůli úrokům a sankcím, které hrozí při nesplácení a mohou kolikrát výrazně převýšit i původní dlužnou částku, ale také kvůli nákladům, které jsou s exekucí spojeny a které jdou ve většině případů k tíži dlužníka. 

V článku zjistíte, co vše tvoří náklady exekučního řízení, jak snadno náklady exekuce zjistit, jak je snížit a také jak se bránit, pokud s výší nákladů exekuce nesouhlasíte. 

Co jsou náklady exekuce, resp. náklady exekučního řízení

Ačkoliv se běžně v souvislosti s dodatečnými náklady, které s sebou nese vymáhání dluhů, hovoří zjednodušeně o nákladech exekuce, tyto jsou pouze jednou z jejich složek. Formálně správné zastřešující označení veškerých nákladů, které jsou s tímto procesem spojeny, jsou náklady exekučního řízení. Podle toho, komu tyto náklady vznikají, se pak dělí na náklady oprávněného v exekuci (= náklady věřitele) a náklady exekutora (= již zmíněné náklady exekuce).

A) náklady oprávněného v exekuci

• Vznikají věřiteli v souvislosti s podáním návrhu na zahájení exekuce nebo obecně s účastí v exekučním řízení.
• Zahrnují například odměna advokáta, náklady na překlady, znalecké posudky a další.
• Věřitel má na náhradu těchto nákladů nárok, pokud byly účelně vynaloženy pro vymožení svých pohledávek.

B) náklady exekutora (tj. náklady exekuce)

• Zahrnují všechny náklady, které vznikly soudnímu exekutorovi při výkonu exekuce
• Patří sem odměna exekutora, jeho hotové výdaje, náklady na znalecké posudky a další položky.

Náklady exekuce zjistíte snadno online

Chcete vědět, jakou část z vymáhané částky tvoří náklady exekuce, lidově řečeno o kolik se vám dluh “prodraží”? Exekutoři mají povinnost zapisovat jimi vedené exekuce do registru exekucí, a proto nejjednodušším způsobem, jak zjistit náklady exekuce (nebo obecně k exekuci - ať už vaší nebo kohokoliv jiného), je pořízení výpisu z této databáze. K tomu stačí na hlavní straně tohoto webu vyplnit formulář. Žádná registrace, dokládat svou totožnost či jiné formality nejsou potřeba.

Výše dlužné částky spolu s náklady exekuce bývá uvedena v detailu záznamu daného řízení. Pokud narazíte na to, že exekutor zapsal do databáze pouze celkovou částku, kterou má dlužník zaplatit, tj. bez rozepsání na jednotlivé položky (jistinu, úrok, náklady…), v takovém případě je nutné obrátit se přímo na exekutora. Kontakt na něj je ale součástí výpisu, takže není nutné ho složitě dohledávat.

Kdo platí náklady exekučního řízení? Ne vždy je to dlužník.

Zákon ukládá povinnost hradit náklady exekuce i náklady oprávněného v exekuci dlužníkovi. Tedy ve většině případů je platí on. Dojde-li však k zastavení exekučního řízení, musí náklady exekuce a účastníků zaplatit ten, kdo zastavení zavinil. Pokud je důvodem např. nemajetnost dlužníka, kdy nemá dostatek peněz na úhradu dluhu, náklady exekuce platí oprávněný (věřitel).

Jak je to možné? Proč má věřitel nést následky toho, že dlužník není schopen zaplatit svůj dluh? Zákonem je totiž dán předpoklad, že věřitel v okamžik podání návrhu na zahájení exekuce věděl (resp. měl vědět), že dlužníkův majetek není pro pokrytí pohledávky dostačující a k vymožení dluhu tak pravděpodobně nedojde. Indikátorem k tomu může být například skutečnost, že už je na něj vedena nějaká (nebo dokonce více) exekucí. Což si může (a vzhledem k dříve uvedenému by i měl) každý snadno ověřit předem výpisem z registru exekucí.

Co všechno patří do nákladů exekuce

Položky, které spadají do nákladů exekuce a tedy co vše (obvykle) musí dlužník platit, stanovuje exekuční řád. Dle tohoto předpisu do nákladů exekuce patří: 

• Odměna exekutora
• Náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů
• Náhrada za ztrátu času při exekuci
• Náhrada za doručení písemností
• Pokud je exekutor plátcem DPH, je nákladem exekuce i příslušná daň.

Konkrétní výše jednotlivých položek je určena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti.

ODMĚNA EXEKUTORA

Exekutor má za výkon své práce (exekuční činnost) nárok na odměnu, která je stanovena exekučním tarifem. Výše odměny závisí na způsobu vymáhání pohledávky a na výši vymáhaného dluhu.

Pokud se exekuce týká peněžitého dluhu, odměna exekutora činí 15 % z vymožené částky. Při dluhu nad 3 miliony Kč se přitom snižuje až na 1 %. Minimální odměna exekutora bez ohledu na výši vymáhané částky je 2 000 Kč.

Exekuce může být také vedena pro vymožení nepeněžitého plnění, tj. splnění jiné povinnosti - například vyklizení nemovitosti. I v těchto případech náleží exekutorovi odměna stanovená dle určitých pravidel.

Konkrétně:

• Odměna za exekuci formou odebrání věci činí 15 % z hodnoty této věci nebo souboru věcí, minimálně však 2 000 Kč.
• Odměna za exekuci vyklizením je 10 000 Kč za každou vyklizenou nemovitost, byt, stavbu nebo jen místnost.
• Odměna za exekuci rozdělením společné věci dosahuje 15 % z výtěžku z prodeje společné věci, minimálně 2 000 Kč za každou rozdělovanou věc. Pokud se společná věc rozděluje jinak než prodejem, náleží exekutorovi odměna 6 000 Kč za každou rozdělovanou věc.
• Odměna za exekuci provedením prací a výkonů činí 6 000 Kč za každý vykonaný exekuční titul, který vykonání práce nebo výkonu ukládá.

Kromě odměny exekutorovi náleží náhrada i dalších nákladů, které vynaložil v souvislosti s výkonem své činnosti. K nim patří: 

PAUŠÁLNÍ NÁHRADA NÁKLADŮ

• činí 3 500 Kč a má pokrýt například soudní poplatky, náklady na získání dat, znalecké posudky, překlady, opisy apod.
• Pokud exekutor prokáže, že tyto náklady byly vyšší, má nárok na jejich úhradu v plné výši.

NÁHRADA ZA ZTRÁTU ČASU

• 50 Kč za každou započatou čtvrthodinu, kterou exekutor strávil cestou na místo výkonu exekuční činnosti mimo svůj úřad
• Maximální výše náhrady za jednu cestu tam a zpět je 500 Kč.

NÁHRADA ZA DORUČENÍ PÍSEMNOSTÍ

• 50 Kč za doručení jedné písemnosti + náhrada nákladů na její doručení (poštovné)

Kdo určuje, kolik budou náklady exekučního řízení a kdo je bude platit

Jak už bylo zmíněno, ve většině případů hradí náklady exekuce dlužník. Výjimkou je situace, kdy je exekuce zastavena z důvodu nemajetnosti dlužníka. V takovém případě náklady exekuce hradí oprávněný. 

O nákladech exekuce a nákladech oprávněného v exekuci rozhoduje exekutor. Jejich vyčíslení a stejně tak kdo je bude hradit je uvedeno v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který je zasílán dlužníkovi i oprávněnému.

Exekutor může požadovat zaplacení zálohy na náklady exekuce také od oprávněného - například v situaci, kdy očekává vyšší náklady exekuce a zálohou si chce zajistit prostředky pro hladký průběh řízení. Výši této zálohy i lhůtu k úhradě si v tomto případě určuje exekutor sám.

Jak snížit náklady exekuce

Je jasné, že čím déle bude exekuce trvat, tím vyšší budou i náklady exekuce. Naopak pokud dlužník hned na základě výzvy k dobrovolnému splnění vymáhané činnosti, kterou mu exekutor zasílá se sdělením o zahájení exekuce, splní, co je po něm žádáno, a současně s tím související zálohu na snížené náklady exekuce, výsledkem je nejen rychlejší ukončení exekuce, ale také nižší celkové náklady exekuce. 

Při dobrovolném splnění povinnosti ve lhůtě 30 dnů se totiž snižuje:

• odměna exekutora, a to 50 % (u nepeněžité exekuce o 70 %)
• a paušální částky náhrady hotových výdajů o 50 %.

Z toho je zřejmé, že nejjednodušším způsobem, jak dosáhnout snížení nákladů exekuce, je řídit se pokyny exekutora a splnit vymáhanou povinnost dobrovolně.

Nesouhlasím s výší nákladů od exekutora. Mohu se nějak bránit?

Při určení nákladů exekučního řízení se exekutor musí řídit předpisy a rovněž principem přiměřenosti. Pokud dlužník z nějakého důvodu s vyměřenou částkou nesouhlasí, odvolat se proti příkazu nelze, ale má právo do 8 dnů od doručení příkazu k úhradě nákladů exekuce podat námitky. Pokud jim exekutor nevyhoví, předává je exekučnímu soudu.